Luxusní broušená křišťálová váza. Tato váza byla vyrobena ve velmi limitovaném množství. Vybroušena je na mistrem-brusičem pečlivě vybrané surovině ze sklářské hutě, kde byla ručně vyfouknuta. Již na první pohled ani laikovi neunikne větší hloubka brusu, jemnost a lesk broušeného křišťálu, oproti běžnému výrobku z broušeného skla. Výroba této vázy trvala mnohonásobně déle, než je běžné u výrobků z kategorie tzv. bohatě broušeného křišťálu. Více
Broušení skla bohatým dekorem je tradiční rukodělná technika dekorativního zušlechťování skla. Výbrusem se zdobí zejména vázy, mísy, ploché podnosy, karafy, lahve, košíky, stolní nápojové sklo a další tvary praktického využití.
Z technického pohledu se jedná o mechanické odebírání skla volným nebo vázaným brusivem. Provádí se řezy pomocí kotoučů (nejčastěji diamantových, ale též karborundových a elektritových chlazených vodou), otáčených kolem vertikální osy na kuličském stroji, nebo kolem horizontální osy na stroji hladinářském. Za základní řezy považujeme řezy klínové, oblé, rovné a hranolové. Z řezů klínových vznikají obrazce ve formě hvězd, muřin, kozlíků, pazourů, vídeňské maty či tříhranných, šestihranných nebo osmihranných kamínků. Řezy oblé pro změnu nechají vzniknout tzv. kůglata, špulky či fleky. Smyslem techniky broušení skla bohatým dekorem je snaha z těchto prvků vytvořit bohatý vzor, často rozprostřený po celé vnější ploše výrobku. Povrch takto zdobeného skla odráží od jednotlivých hran dopadající světlo a vytváří tak třpytící se ornament.
Touto technikou je sklo zdobeno od 17. století. Ušlechtilý lesk českého broušeného skla úzce souvisí s vynálezem olovnatého křišťálu, který je dobře tavitelný a má výborné optické vlastnosti. Zároveň je měkčí a snáze brousitelný než sodnodraselné sklo a lesku řezů se většinou dosahuje leštěním v kyselině. Dříve se olovnatý křišťál tavil a brousil s obsahem 30% PbO, dnes nejčastěji s 24% oxidu olovnatého.
Původně toto sklo sloužilo jako imitace drahých kamenů v Benátkách. U nás se začalo tavit po roce 1710. Nejdříve v Turnově, později na Jablonecku a Železnobrodsku.
Vzory, které se dnes vybrušují, vycházejí z hluboké technické i výtvarné tradice českých zemí. Brusič, na kterého jsou kladeny nároky spojené s nejvyšší kvalitou provedení, musí být nejen přesný v technice samotného broušení, ale nezbytné jsou pro něho i dekorativní představivost a smysl pro kompozici, aby dokázal vkusně kombinovat jednotlivé prvky, lesklé a matné plochy výbrusu.
Broušení skla bohatým dekorem je vysoce hodnotná práce lidských rukou, obohacená o výtvarný cit a schopnost improvizovat a vytvářet nové dekory.
Výška | 25cm |
---|---|
Průměr | 13cm |
Vyrobeno | |
Materiál | Crystal 24%PbO |
Jaký je rozdíl mezi technikou broušení a rytí skla?
Broušení skla:
Broušení skla bohatým dekorem je tradiční rukodělná technika dekorativního zušlechťování skla. Výbrusem se zdobí zejména vázy, mísy, ploché podnosy, karafy, lahve, košíky, stolní nápojové sklo a další tvary praktického využití.
Rytí skla:
Jde prakticky o řezání do povrchu skleněného předmětu. Z odběru skla a jednotlivých řezů se skládá a "modeluje" výsledný obrázek. Stejně jako malíři štětec, sochaři dláto či grafikovi rydlo, jsou rytci nástrojem otáčející se kolečka, nejčastěji měděná, karborundová, elektritová a diamantová . Při práci rytec nanáší na jejich obvod tenkou vrstvu emulze smirkového prášku a petroleje, čistého petroleje nebo vody, čímž z nich vytvoří řezný kotouček, který dokáže odebírat tvrdou hmotu skla a zanechá na něm potřebnou matnou stopu.